Jezdec: Martin Pácha
| Datum závodu : | 10. 8. 2024 |
| Název podniku : | MX tratě Dalečín I |
| Kategorie : | Open |
| Celkové umístění: | – |
Tak jsme 10. srpna vyrazili na další závody. Seriál MX tratě změnil lokaci tratě (nebo spíš jenom přešel silnici😁) a další podnik uspořádali místo dalečínské dvojky na dalečínské jedničce. To byla pro Martina super zpráva … „Dallas“ má rád a dlouho tady nejezdil, takže moc nebylo o čem.
Trénink proběhl na pohodu. Martin se přihlásil do Openů, takže na trať ráno vyjížděl jako poslední. V tu chvíli už byl povrch skoro suchý, místy až úplně. Celkově mají ty tréninky v tomto seriálu časově hodně krátký, a tak ujeli asi jen 4 kola. Za tu chvilku si toho člověk moc nenajede. Martin měl trochu problém i s přesunem z 250 na 450 (od změny motorky tu byl poprvé). Hodně ho to prý házelo a musel si zvykat.
Openů se sjelo hodně … 24 kousků, takže Martin „chytal nerva“ 😁 Už kvalifikace se jela s razantním zpožděním, protože se již v ranním tréninku padalo jako z hrušně a sanitky se zde střídaly jako na běžícím páse … jinak tomu nebylo ani v závěru kvaldy kategorie Open. Trať byla fest suchá a solidně to na ní klouzalo. Nakonec to celé předčasně ukončili a Martin si odvážel tak trochu nepovedené 15. místo.
No a co napsat k první závodní rozjížďce … Na startovním roštu měl Martin pěknou reakci, ale pak se nechal ostatními vytlačit a vyjížděl mezi posledními. Chvíli se tlačil dopředu a jezdil v chumlu závodníků. No a pak to přišlo …
Pro mě bylo nejhorší, že jsem to celé sledovala až moc zblízka. Všechno se to stalo ještě v prvním kole na cílové lavici. Jakmile Martin vyletěl do vzduchu, hned mi bylo jasné, že to nedopadne dobře. Motorka se mu přetočila a šla až moc na předek … jediné, co Martin v tu chvíli stihl, bylo vyskočit ze sedla. Několikrát se pak převalil a pravděpodobně se dost silně udeřil do ramene a do hlavy … Výsledkem toho všeho pak bylo vykloubené rameno a stejně dopadl i palec na ruce. Nevypadalo to vůbec hezky … Následoval přesun do nemocnice, kde mu po několika vyšetřeních byla zjištěna tříštivá zlomenina pažní kosti, takže se nutností stala i operace …
Fuj … prosím už nikdy víc! A i když to k tomu bohužel patří, tak tohle na tom sportu naprosto nesnáším. Smůlou pro nás motokrosaře ale je, že i když to v nemocnici proklínáš a motorku už nikdy nechceš vidět, nakonec tě ta vášeň vždycky přitáhne zpátky …
Hrozně mě to mrzí. Vím, jak se cítí a s čím vším teď bojuje, a to zejména v hlavě. Všechny ty komplikace, který ten úraz doprovází celou situaci jen zhoršují a pro hlavu to není jednoduchý pochopit a přijmout. Budu se mu snažit co nejvíc pomoct, protože je pro mě víc než jen rodina ❤️ já tam vedle něho budu stát vždycky …
Nakonec chci já osobně nejvíc poděkovat Viktorovi Špačkovi, že to se mnou celý objezdil, vzdal se svého závodění a společně jsme to dořešili. Nevím, co bych tam sama dělala. Ještě jednou děkuju za pomoc.
Text: Vendula Štěpánková (přítelkyně)
