Jezdec: Patrik Šponar
Datum závodu : | 27. 7. 2024 |
Název podniku : | 12. ročník pouťového Velkolosenického závodu Velká Losenice |
Kategorie : | Open |
Celkové umístění: | 2. místo |
Každoroční pouťový závod ve Velké Losenici jsem nemohl vynechat, jelikož mě místní trať i přes svou menší velikost a jednoduchost baví. Počasí závodům přálo a pořadatelé trať během dne ještě upravovali kropením i stroji, aby byla co nejvíc bezpečná.
Do první jízdy se mi zadařil holeshot a pár kol jsem vedl před dotírajícím Jindřichem Musilem. Narůstajícímu tlaku jsem však podlehl a na cílové lavici mě po pár kolech přeskočil. Následně mě začal výrazně dotahovat i Jan Dejl, přičemž Jindřich mi neujížděl. Ocitl jsem se tedy mezi dvěma jezdci, což je asi nejobtížnější pozice skrz bránění i útok zároveň. Během pár kol mě překonal téměř ve stejném místě i Jan Dejl, což znamenalo aktuálně 3. místo. Přede mnou se však schylovalo k souboji o 1. místo, který přišel velmi rychle. Pár desítek metrů před najetím do předposledního kola se druhý Dejl pustil do předjížděcího manévru na Jindřicha v levotočivé zatáčce dolů směrem na skok u startu. To mu však úplně nevyšlo a ani jeden z jezdců nehodlal souboj vzdát, což vyústilo v nepěknou srážku a oba letěli přes řidítka z kopce dolů. Já měl v těsném závěsu za nimi co dělat, abych z oblaku prachu a kutálejících se motorek i jezdců vyjel kolama po zemi. Úplně nevím jak, ale podařilo se mi to, a tak jsem si v posledních dvou kolech dojel pro 1. místo, avšak s dost zvláštním pocitem.
Do druhé jízdy se mi start vůbec nepovedl, během prvního kola se mi však postupně podařilo dostat se na 3. místo za Horského a Dejla. Jelikož Dejl skončil nakonec v první jízdě na 2. místě, byl jsem mírně přemotivovaný a snažil se jej za každou cenu předjet, abych obhájil umístění z první jízdy. To se mi však v druhém kole vymstilo, v pasáži esíček uprostřed tratě mi podjelo přední kolo a už jsem se válel v prachu. Motorka sice zůstala při smyslech, ale několik vteřin se mi nedařilo zpátky zařadit kvalt, což mě ještě víc zdrželo. Ani nevím, z jaké pozice jsem pak vyjížděl, ale pokusil jsem se o stíhací jízdu. Ta se postupně zastavila pár kol před cílem na 6. místě za Jindřichem, když mi došly síly a začal jsem ztrácet rychlost. S pocitem zklamání jsem pak již volnějším tempem i takto dojel do cíle.
Jelikož během dne nebyly žádné výsledky, netušil jsem, zda mi moje umístění bude stačit na bednu. K mému překvapení jsem na vyhlášení zjistil, že bodově mi to dalo 2. místo, což byl ve výsledku úspěch 🙂 Až po pár dnech, kdy se zveřejnily výsledky, jsem zjistil, že v druhé jízdě to nakonec nebylo 6. místo, jak jsem si myslel, ale 5. místo, takže i z toho důvodu nakonec toto umístění.
Text: Patrik Šponar