Jezdec: Jaroslav Vršecký

Datum závodu : 2. 6. 2024
Název podniku : MMČR Supermoto
Vysoké Mýto
Kategorie : S9
Celkové umístění:  2. místo

 

O počasí už psal i Erik Provazník a je pravda, že nás dost prověřilo. Bylo nutné řešit změny obutí na poslední chvíli. Občas si člověk musel připustit, že i možná špatné rozhodnutí je rozhodnutí. Pak už se s tím nedá nic dělat, nebo jen jít a závodit s tím, co máš.

 

A teď k prvnímu závodu. Startoval jsem z 2. místa, ale propadl jsem se na třetí hned po startu. Věděl jsem, že jestli chci dohnat Pepu Kálala, musím se ho držet od začátku. Ve 3. zatáčce jsem předjel Jirku Kadlece a hnal se za Pepou. Ten jel defenzivní stopu, a tak jsem se ho pár kol držel a dával mu vědět, že mu to jen tak nenechám. Dvě kola před koncem jsem z kopce dolů najel do pravé zatáčky vnější stopou, a pak do levého vracáku jsem měl rychlost to trefit na vnitřek a hlavně v ní být první. To se povedlo a první závod jsem pak již udržel a dojel poprvé na 1. prvním místě.

 

Druhý závod byl o tom špatném rozhodnutí, které jsem zmínil v úvodu. Jel jsem na mokré sadě, ale už v zaváděcím kole bylo jasné, že trať dokonale oschla. Každopádně jsem věděl, že i Pepa Kálal má mokré. Start už tak dramatický nebyl a držel jsem se hned po startu druhého místa. Bohužel nás začal dojíždět Peter Appel, který měl suché obutí a také jel v tréninku moc dobře. Jel jsem tak stopu hned za Pepou a sázel na to, že 2 jezdce zároveň nepředjede. Takto jsme jeli až do konce. Těsně před cílem jsem zkusil ještě útok, ale to se nepovedlo.

 

Celkově jsem byl druhý a vezu z Vysokého Mýta své první stříbro.

 

Text: Jaroslav Vršecký

 

Další REPORTY

Silvestr za řídítky

Ani tentokrát Luboš Krušina na Silvestra nelenil a vyrazil na tradiční závod do Přelouče. Ale co si budeme, na konci prosince snad nikdo nemůže očekávat nějaký ideální podmínky. Ba naopak … zima, námraza a led na trati. Co na to Luboš? Dočteš se v článku.

Přečtěte si více >

Sešli se, najedli a zasmáli …

První prosincová sobota je naše! Další týmové setkání je úspěšně za námi a opět to stálo za to. Mimo ty klasické formální záležitosti byla na programu i tradiční soutěž a jiná „divočina“. No prostě, jak to všichni známe … Něco málo si o tom přečti v článku.

Přečtěte si více >