Jezdec: Martin Pácha
| Datum závodu : | 8. 5. 2024 |
| Název podniku : | Memoriál Michaela Špačka Poběžovice u Holic |
| Kategorie : | MX Open |
| Celkové umístění: | 20. místo |
Tak čím začít… Do depa bylo v plánu přijet už v úterý večer. Jenže já byla do pozdního odpoledne ve škole v Pardubicích, takže jsem potřebovala vyzvednout na koleji. Čekala jsem, že to bude na klídek, v pohodičce, ale že to bude takovej fofr, jsem fakt netušila. Přišla jsem ze školy a Martin mi volá, že by Ondra Svědík potřeboval nějak dostat svojí flattrackovou motorku do Holic. Padlo to tedy na mě a už jsem seděla u Svědi v autě a už jsem si to štrádovala do Holic, kde jsme se měli s Martinem potkat a společně už dojet do Poběžovic na trať… tak jsme aspoň někomu ušetřili jednu cestu navíc 🙂 konec krátkýho příběhu, teď už k závodům.
Kdyby se někdo ptal, jestli tu trať jde namotat ještě víc než minulý rok, tak ano, jde to. Zatáčky kolem nohy, všechny nesmyslně uzavřený, nedotažený. Když chceš skočit cílový skok, tak pak už nezatočíš, ostatní skoky nenabroušený a další podobný nesmysly. Prostě taková kozí stezka 🙂 což není moc daleko od pravdy, když se tady ještě před týdnem pásly ovečky 🐑 (ty kopítka na trati tomu byly důkazem. Takový přírodní naorání😁).
Kvalifikace už byla dle Martinových slov cituji: „trošku lepší“. Ale stejně ta trať vypadala pořád stejně blbě. Za mě bylo pozitivní, že už konečně vylezlo sluníčko, protože ráno moc příjemná teplota nebyla. Martina aspoň trochu rozveselilo, že skočil jím obávaný dvoják a celkově 19. zajetý čas taky nebyl úplně k zahození.
Po zaváděcím kole před první rozjížďkou pak ještě došlo ke kropení, což měli na svědomí hasiči (taky za to dostali od Petra Kováře pěknou bídu🙂). V prvním kole jezdce tedy čekalo malé a asi i nemilé překvapení… Start v podání Martina dopadl docela v pohodě na tu konkurenci tady. Vyjížděl asi z 20. místa, pak mu to ale v zatáčce uklouzlo a už se válel na zemi. Dotáhl to zase na 20. místo. Se soupeřem před ním ale jezdil dost vyrovnaně, takže pak ke konci radši zpomalil a dojel si to na 20cítce do cíle.
Start do druhé rozjížďky Martin ještě o pár pozic vylepšil. Pak se dlouho držel na 17. pozici a za ním doráželi další dva soupeři. Za sebou je držel snad tři kola, pak ale došlo k lehčímu kontaktu, který Martina rozhodil a oba ho předjeli. Po projetí Joker lane se propadl na 20. místo., ale ke konci jízdy se posunul na konečné 19. místo.
20. a 19. místo znamenalo postup do Superfinále, kde se na start nakonec postavilo 35 závodníků. Martin odstartoval podobně jako v první rozjížďce. Na trati se už ale extrémně prášilo a my v pit-lane jsme skoro nic neviděli. Průjezd „jokera“ docela míchal pořadím a Martin se pohyboval od 27. do 31. místa. Jel dost na jistotu a do cíle to nakonec dorazil na 29. místě.
Hlavní cíl – jet Superfinále – byl splněn (to byl teda spíš cíl Viktora🙂). Přežili jsme to a domů jedeme zdravý (taky aby ne, když byl Martin odpovědná osoba za Viktora😁), to je zase důležitý pro mě. Navíc jel Martin parádně a snad si to i sám přes tu bídnou trať užil. Já jsem spokojená, vůně spálenýho benzínu, depo plný motorů na bázi náhodných výbuchů (slang Viktora Špačka pro 2t motorky😁), adrenalínek… prostě ten náš milovanej lifestyle. Tak zase někdy…
Text: Vendula Štěpánková (přítelkyně)
