Jezdec: Patrik Šponar
| Datum závodu : | 31. 8. 2024 |
| Název podniku : | Jiromoto cup Smrk u Třebíče |
| Kategorie : | Open |
| Celkové umístění: | 9. místo |
Na závody do Smrku jsem jel po dlouhých 7 letech. Že se však bude jednat o suverénně nejhorší závody letošního roku, jsem netušil… Začalo to úplnou blbostí hned po příjezdu – den předem nebyl v depu otevřený stánek s jídlem a pitím. Může to znít jako blbost, ale poslední 2 roky jezdíme na závody den předem hlavně za účelem pobavit se s lidmi, dát si pivko a chillovat. Takováhle blbost pak člověku hned zkazí náladu.
V samotný den závodů to pak začalo hned od rána. Trať mi vůbec neseděla, nedokázal jsem se sžít s povrchem (písko-hlína) a vůbec jsem nenacházel žádné dobré stopy. Části tratě byly suché přesýpavé duny, v některých částech pro změnu bažina. Vše se samozřejmě odrazilo na mém „rychlém“ času, kdy jsem byl v kvalifikaci až na 8. místě.
Zde mám potřebu se vyjádřit i k výkonu mávačů. Během tréninků i kvalifikací bylo znát, že někteří jsou zkušení, ale že naopak někteří drží prapor v ruce úplně poprvé. Špatné rozmístění, neviděli ležící jezdce a nemávali, bylo jich žalostně málo a někteří na skocích ani pořádně nemávali!! Jezdci je pak neviděli a skoky samozřejmě skákali celé. Tohle místní pořadatel ze Smrku těžce podcenil a měl štěstí, že se nic nestalo. Hodně mi to připomínalo úroveň mávačů na Chalupa cupu.
Přímo před startem naší první jízdy došlo k těžkému pádu jednoho z veteránů na skoku za cílem. Závod se okamžitě zastavil asi na 45 minut a letěl vrtulník. Každý v depu předpokládal, že při tomto vynuceném přerušení dojde ke kropení, paradoxně bych ho uvítal i já, jelikož se už fakt vydatně prášilo. Jaké bylo překvapení, když se celou dobu nic nedělo, nikdo nekropil a my nakonec odstartovali do totálně vyschlé trati. Říkal jsem si, že pokud se tedy nekropilo v takovéto pauze, tak druhá jízda bude dost velká bída. Po startu první jízdy jsem si držel 5. místo za Stupkou. Dlouho to však netrvalo a předjel mě jak Řezníček, tak i Chmelík. Trať byla náročná, prašná, vůbec mi to nedrželo a nešlo. Chvíli před koncem mě předjel i Ryska a já dojel na 8. místě.
Po nás nastoupila do druhé jízdy kategorie MX2, přičemž před druhými jízdami se všude běžně kropilo. Zde však opět k ničemu nedošlo, nabyl jsem tedy dojmu, že už to dnes opravdu bude na suchu. Omyl! Místní pořadatel ze Smrku si asi vzpomněl, že má k dispozici auto s vodou a celou trať krásně zechcal klukům na druhý závod 85ccm. Tohle fakt nevymyslíš. Takže další čekačka minimálně půl hodiny jen tak do větru. Jako omlouvám se, ale i u takové činnosti, jako jsou motokrosové závody, je občas potřeba trochu přemýšlet, ale tady měl někdo očividně v palici prostě vymleto.
Do našich druhých jízd trať samozřejmě vyschla a my měli opět plné brýle prachu. Start se mi vůbec nepovedl a jezdil jsem na 8. místě za Chmelíkem. Ten během chvíle předjel Horského a já si dělal zálusk na totéž. Horský se však postupně rozjel a já naopak začal dělat chyby. Vygradovalo to asi v pátém kole, kdy jsem si na hrbech před horní lavicí u depa vyřadil při nájezdu na skok. Koplo mě to krásně na předek a já už tušil nejhorší. Dopadl jsem těžce pod úhlem na přední kolo a zalomily se mi lehce řídítka. Vůbec nevím jak, ale ustál jsem to i přes lehké natažení svalů. Těžce mě to však rozhodilo a už jsem se nedokázal dostat zpět do tempa a začal jet spíš opatrně. Zhruba půl kola poté jsem i přemýšlel, zda radši závod nevzdat a nezajet do depa, jelikož jsem se opravdu necítil na trati dobře a přišlo mi to nebezpečné. Body do celkového pořadí však nad váháním zvítězily. Jelikož jsem však značně zvolnil, dojel mě během pár kol Ryska a poté mě i předjel. Následně však zvolnil a já naopak chytil druhý dech. Poslední tři kola závodu jsem se snažil ze všech sil o předjetí, o čemž vypovídalo i moje osobní nejrychlejší kolo závodu, kterým se stalo poslední kolo. Nakonec mi to však nepomohlo a v cíli nakonec 8. místo, celkově až 9. místo.
Díky bídné organizaci kropení a najíždění na start se nakonec celé závody protáhly o 90 minut. Gratuluji. Závody bych hodnotil jako opravdu nejhorší v této sezóně. Možná to pro mě pocitově překonalo i nejhorší loňské závody z Horního Města. Doufám, že do budoucna do Smrku už nebudu muset nikdy jet.
Text: Patrik Šponar
