Jezdec: Patrik Šponar
| Datum závodu : | 12. 4. 2025 |
| Název podniku : | Jiromoto cup Třemošnice |
| Kategorie : | Open |
| Celkové umístění: | 10. místo |
První závod v sezóně, natrénováno přesně 1,2 mth cca 2 týdny zpět, předtím více než 6 měsíců pauza bez MX. Vzhledem k těmto faktorům mi bylo jasné, že závody budou nejspíše ve stylu „boj sám se sebou“. Počasí vyšlo krásně, trať byla připravená v TOP stavu. Moje předloktí mi však hned během tréninku i kvalifikace vysvětlilo, že fyzička úplně v top stavu není. K tomu jsem přidal školáckou chybu, když jsem si zapomněl nalepit čipy, byl jsem bez měřeného kola a na start mě čekalo jít z posledního místa. Můj kiks alespoň pobavil nejen časoměřiče, ale i chlapy pořadatele a přítelkyni Kamču, která se mi směje doteď.
Při startu do první jízdy se ukázalo, že jsem přes zimu zvládnul ztratit i postřeh. Ze žebříku jsem se odlepil asi o motorku pozadu, kolem stojící mě ihned bez milosti zavřeli a já dojížděl do zatáčky téměř poslední. Spoustu jezdců jsem předjel, několik jich předjelo mě, ustálilo se to na 11. místě. Ke konci docházely síly a motorka padala z rukou. Se za mnou jedoucím Košinarem jsme se párkrát vzájemně předjeli, ale v posledním kole jsem definitivně souboj prohrál. V cíli tedy 12. místo.
Do druhé jízdy jsem si raději stoupnul v uctivé vzdálenosti od ostatních, což se nakonec vyplatilo. Tedy ne, že bych měl nějak extra dobrý start, ale uvnitř zatáčky se udělal chumel a já se venkem dostal dopředu. Během prvního kola jsem snad byl chvíli i na 4. – 5. místě, ale nemělo to dlouhé trvání. Postupně jsem se propadl na 8. Místo. Dojížděl jsem však Skokana, zezadu na mě naopak začal tlačit Vondruška, který nás oba předjel a já pak konečně zdolal Skokana, takže umístění zůstalo stejné. Ztratil jsem však lehce tempo, opět docházely síly a na mě se zezadu začal tlačit vláček asi 5 motorek v čele s Müllerem a Kunem. My 3 jsme se nakonec ostatním trhli a moje jízda začala ke konci stále víc připomínat pojízdnou šikanu. Odrazil jsem minimálně 2 velmi nadějné pokusy Müllera o předjetí. Přičemž si nejsem jistý, zda šlo o můj jezdecký um, anebo jsem už působil tak nebezpečně, že se na to Müller raději vykašlal, aby nedošlo ke kolizi. Motorka spíš řídila mě, většinu kola jsem šetřil síly a blokoval a na těch pár místech k předjetí jsem se to snažil s vypětím všech sil drtit. Nakonec úspěšně, protože jsem 8. místo ke svému překvapení udržel až do cílového praporu. Ve výsledku jsem byl tedy se závody spokojený 🙂
Text: Patrik Šponar























